Aktuálně

10.05.2017: Naučte se jíst
14.10.2012: Vitariánský kalendář
11.08.2011: Bedničková služba
09.04.2011: Vitariánská, tedy tepelně nezpracovaná strava
23.04.2010: Sanatorium
27.02.2010: Odšťavňovače Champion Bio
11.08.2006: Lifefood.cz
byla spuštěna webová prezentace Lifefood.cz - stránky o živé stravě s novými produkty, informacemi, recepty a články
26.05.2006: CHT v Praze
Hledáte-li v Praze CHT centrum jedno z mála je na adrese: Lázně Cherubín, Školská 36, Praha 1 a tel. čísle:774669921. Paní Vendula už CHT nedělá.

Raw is fun!

Rozhovor s Radmilou Zrůstkovou

Vydáno dne 24. 08. 2014 (4465 přečtení)

Radmila Zrůstková je autorkou české kuchařky pro vitariány Zdravě a syrově a otázky, které mne při čtení nebo při přípravě jídel napadaly, jsou možná pro někoho dávno zodpovězené, ale kdo s vitariánstvím začíná, možná se taky styděl kdysi zeptat…

Tak se pojďme ptát spolu. Paní Radka odpoví ráda a i já mám možnost podělit se o své poznatky s raw food.

Radka Zrůstková je propagátorkou a lektorkou kurzů zdravé syrové stravy. Disponuje obrovskou fantazií a tvůrčím zápalem, který vložila do své kuchařky a tím inspirovala další nejen vitariány, k novému tvoření v kuchyni. Tato jídla totiž můžete vložit i do jiných typů stravování. Ona totiž raw food nebývá vždy jen o příjemných pocitech…

Radko, v začátcích s raw food jsem měla nepříjemný hlad, nervozitu, bolela mne hlava, útočila na mne migréna téměř každý den, ve finále jsem si ještě zablokovala krční páteř, takže jsem v rámci nějaké záchovy kvality žití musela vzít po několik dnů téměř denně prášek na bolest (kyselina acetylsalicylová v kombinaci s homeopatikem rulík zlomocný)… Teoreticky. Co vitarián a podobné typy léků na bolest hlavy? Poradí si s takovou chemií tělo lépe než „normálně stravující se organismus“ nebo naopak?

Myslím si, že vzhledem k tomu, že lidé, kteří přemýšlejí o tom, co jedí a nemusí to být nutně vitariáni, ale lidé, kteří jí kvalitní stravu, mají tělo pročištěnější a to si pak i lépe poradí s určitou zátěží.

Zelenina a ovoce v hypermarketech: kolikrát si říkám, jestli z hlediska obsahu pesticidů či jiných jedovatých látek z toho všeho nevychází obyčejný salám se svými éčky nakonec lépe. Kde si nejlépe obstarat potraviny, abychom tělo co nejméně zatěžovaly právě těmito chemikáliemi?

Vnímám, že nabídka roste a jde jen o to, že pokud poroste poptávka po kvalitě, poroste i nabídka, protože obchodníci se stále budou snažit vyjít zákazníkovi vstříc. Pokud budeme dávat jasně najevo, že si přejeme kvalitní potraviny v hypermarketech, změní se to i tam. Já žiji v Libereckém kraji, kde si mnoho lidí raději dojede pro potraviny za hranice do Německa. Pokud obchodníci nebudou chtít tímto způsobem přicházet o zákazníky, budou muset přemýšlet o kvalitě. V Německu to jde, půjde to i u nás.

Je stále více farmářských trhů i farmářů, kteří jsou ochotni posílat zeleninu poštou a pod. Vždy lze najít způsob. Já jsem jich našla mnoho :)

Setkala jsem se s případem, že po nasazení raw food se dotyčné vyrazila vyrážka, prudce zhoršil ekzém? Co s tím? Vytrvat? Nebo zařazovat živou stravu postupně?

Ano, zhoršení stavu je celkem běžné. Osobně si myslím, že je dobrý postupný proces změny, pro většinu lidí je to psychicky zvládnutelnější.

Je mi v zimě neustále zima. Nepomáhá nic ze zahřívacích potravin. Pokud se začnu víc hýbat pro zahřátí, zase tělo začne reagovat neukojitelným hladem, chutí až bažením po potravinách typu vařené brambory, pečivo, maso… Jsou tací, kteří jsou vitariáni jen v létě například?

Všechno je to proces a u každého z nás jiný. Potkala jsem se s lidmi, kteří měli podobné problémy, jako o nich píšete a pak vyšlo najevo, že jedí v zimě hodně tropického ovoce a jeho vysazení vše vyřešilo. Pokud to není tento důvod, asi není od věci se zahřát něčím vařeným, nebo si dělat syrové ale ohřáté polévky. Každý z nás si najde svůj způsob nejen stravy ale i celkového života, který mu nejlépe vyhovuje, jsme originály a každý jsme tu proto, abychom si prožili své zkušenosti. Všechno je v pořádku.

Většinou začínáme se změnou stravování v životní fázi, kdy jsme předtím jedli dlouhou dobu klasickou stravu. Je pochopitelné, že přechod a vyladění se organismu na nový způsob bude nějakou dobu trvat a bude to jiné u člověka, který sportuje, jedl i dříve celkem zdravě a je mladý a štíhlý a jiné to bude u někoho, kdo má mnoho zdravotních neduhů včetně nadváhy. Opravdu také hodně záleží na životním postoji a psychice.

Co s tím, když zkraje své cesty za vitariánstvím velice bažím právě po moučných výrobcích, rohlíku, chlebu, tučných potravinách? Je to zvyk nebo tělu něco chybí?

Je to asi svým způsobem psychika a závislost. Naprogramujeme si do hlavy, že to už jíst nebudeme a tím pádem na to samozřejmě začneme mít chutě. :) A teď je otázka, co je pro nás lepší? Pokud se budu trápit tím, že něco nesmím a budu si to zakazovat a sama sebe stresovat, nebo si s radostí a dobrým pocitem užiju kousek chleba nebo něčeho, na co tu chuť mám a bude mi dobře? Osobně mi vychází jednoznačná odpověď. A i mnoho vitariánů potvrzuje, že pokud si něco, co dříve rádi jedli znovu dají, tak jsou najednou překvapení, že už jim to nepřináší to, co očekávali.

Tak s tímhle souhlasím. A taky bych doplnila, „prostě to raději nemít doma, třeba ten rohlík nebo slaninu“ ono to potom tolik neláká… Jak dlouho musím být na raw food, aby se projevilo něco pozitivního na mém těle a mysli? Namotivujte nás…

Já jsem vnímala pozitivní změny vlastně okamžitě. Šla jsem do toho silně namotivovaná tím, že se budu cítit lépe, zlepší se můj zdravotní stav. Vše se splnilo a je to ještě mnohem lepší, než jsem očekávala. Jsem maminkou dnes již dospělých dcer a přitom se cítím lépe, než když jsem byla o polovinu mladší. Jsem psychicky daleko vyrovnanější a pochopila jsem, že ve svém životě můžu cokoli. Ač jsem k tomuto poznání přicházela již dlouho, má na tom raw food svůj podíl.

Setkala jsem se také s názorem, že pozdější nesnášenlivost masa nebo moučných výrobků u vitariánů (je jim po takovém jídle špatně a těžko), je nenormální a je způsobena „zkažením si žaludku“… Kde je pravda, je to přirozený stav jinak fungujícího organismu?

Pravd je mnoho a většina z nás si myslí, že jen ta jeho je ta správně "pravdivá". Já jsem si občas díky chutím zkusila, jaká je nyní moje snášenlivost nebo nesnášenlivost k těmto potravinám a dobře mi po nich nebylo. Můj osobní názor je ten, že tělo se po pročištění již více brání tomu, co mu není přirozené. A pokud tedy platí to, že jsme plodožravci, tak je pro nás přirozená konzumace plodů. Ale názory se samozřejmě různí.

Při svých pokusech o raw food mívám obrovskou chuť na mléko? Patří mléko do raw food?

V syrovém stavu možná ano. Jistě jsou lidé, kteří do raw food zařazují i neupravované mléko a třeba syrová vejce. Ale silným argumentem veganů a vitariánů je, že mléko patří mláďatům. Myslím, že mléka z rostlinných zdrojů mohou tuto chuť naplnit, ale to jste jistě vyzkoušela :)

Ano, makové je nepřekonatelné…A poslední problém, se kterým jsem se setkala: citlivost zubů. Asi z kyselého ovoce. Přejde to samo?

To je také velmi individuální věc. Dle mého ano, ale mohu se mýlit. :)

Děkuji za rozhovor a přeji všem, kteří přemýšlí o svém jídle, aby našli stejný rovnovážný stav jako paní Radka….


Komentáře ke článku

Autor: Renata Petříčková | www.petrickova.cz/


( Celý článek | Autor: Hugo)