Aktuálně

24.08.2018: Letní jógový víkend s živou stravou pro ženy
14.10.2012: Vitariánský kalendář
11.08.2011: Bedničková služba
09.04.2011: Vitariánská, tedy tepelně nezpracovaná strava
23.04.2010: Sanatorium
27.02.2010: Odšťavňovače Champion Bio
11.08.2006: Lifefood.cz
byla spuštěna webová prezentace Lifefood.cz - stránky o živé stravě s novými produkty, informacemi, recepty a články
26.05.2006: CHT v Praze
Hledáte-li v Praze CHT centrum jedno z mála je na adrese: Lázně Cherubín, Školská 36, Praha 1 a tel. čísle:774669921. Paní Vendula už CHT nedělá.

Raw is fun!

Rozhovor s Radmilou Zrůstkovou

Vydáno dne 27. 01. 2018 (8589 přečtení)
Radmila Zrůstková

Radmila Zrůstková je jednou z mála českých autorek, který svými kuchařkami a knihami propaguje raw food. Ta poslední je fascinující tím, že využívá jenom čerstvé dary přírody a vodu. Doslova nám servíruje pro každé roční období „limonádu“, díky které si zamilujete obyčejnou vodu. A tak se první otázky musí samozřejmě týkat toho průzračného, křišťálového zázraku.

Často se setkávám s tím, že lidem obyčejná voda nechutná a kdo si na ni nezvykl od dětství, nebo cíleně podpořen třeba horkem, nebo donucením zdravotními problémy, těžko se s chutí obyčejné vody vyrovnává. Jak jste na tom byla Vy, kdy jste si prvně zamilovala vodu?

Přiznám se, že nerozumím tomu, že někomu "nechutná voda". Voda je základem života i našeho těla. Nikdy jsem neměla problém s chutí vody, naopak jsem nikdy moc nepřišla na chuť ochuceným limonádám apod. V dětství jsme doma mívali "šťávu", kterou se voda doslazovala. Bývala to skleněná láhev s hustou červenou tekutinou, ve které bylo asi dost cukru, ale myslím, že oproti dnešním slazeným nápojům to bylo docela zdravé. Takže už dávno piju vodu samotnou, případně s citronem nebo jablečným octem. Také mám ráda kombinaci voda + kombucha.

A kdy vůbec vznikl ten nápad vytvořit kuchařku a knihu pouze o vodě a bylinkách, ovoci a zelenině?

Kniha Domácí nápoje pro zdraví

První "nához" přišel z nakladatelství v létě rok před vydáním knížky s otázkou, jestli takové nápoje někdy připravuji. Přišlo mi to jako dobrý nápad a něco, co mě bude bavit. A pak už to byla moc příjemná práce, dělala jsem to s nadšením, což je pro mne moc důležité.

Musím říct, že byste ze mne asi měla radost, většinu receptů jsem nadšeně odsouhlasila s namlsanou duší, některé kombinace jsem se rozhodla zkusit ve formě smoothie a rozhodně jsem začala přemýšlet nad vlastními recepty. Vždyť i jenom voda ovoněná hřebíčkem a skořicí je prostě výtečná! Překvapujete tu krásnými kombinacemi vůní a chutí, takže – jak vznikaly, metodou pokus omyl, nebo jste šla na jistotu díky zkušenostem z raw food?

Tak to byl přesně můj záměr, takže mě to velmi těší. Příprava limonád je velmi jednoduchá a měla jsem většinou pocit, že na tom nelze nic zkazit. A zkušenosti s tím, které ovoce lahodí s kterými bylinami a kořením se určitě hodí, ale i zkoušení jiných neobvyklých kombinací může přinést zajímavé chutě i vůně.

Věnujete se také kurzům přípravy raw food stravy, prozraďte, co své účastníky učíte a jaké znalosti a dovednosti si odnesou?

Učím základní postupy, ale i různé "vychytávky" které mohou zpestřit jídelníček strávníkům běžné stravy. O to mi jde především. Nejde vůbec o to, jíst pouze syrovou stravu, ale naučit se připravit zeleninová jídla tak, aby nám opravdu chutnala a neopakovat stále stejné saláty. Pro mnoho lidí je i zařazení ovoce a zeleniny do svého jídelníčku něco nového. Takže vysvětluji pozitiva ale bez extrémnosti.

Raw food Vám výrazně zlepšila zdravotní stav a předpokládám, že taková zkušenost, že „pouhá“ změna stravy a životního stylu má tak ohromující účinek na životní situaci, ve které se skutečně bojíte o svou budoucnost v mladém věku, má také vliv na duchovní přerod? Cítíte se jiná než před nemocí?

S Raw food jsem začala před 7,5 lety. Byla to pro mne velká věc, která mi v lecčem otevřela oči a posuny v různých aspektech mého života byly znatelné. Dávno před raw food jsem se zajímala o zdravé potraviny a celkově o zdravější životní styl. Člověk se celý život vyvíjí a posunuje kupředu, stejně jako celý náš svět. Postupně jsem došla k poznání, že raw food je alespoň pro mne dobrý sluha, ale špatný pán. Život není jen o jídle a ani zdraví není pouze o zdravé stravě. Nejdůležitější je, aby byl člověk v harmonii sám se sebou. Pak teprve může dojít k duchovnímu přerodu a k poznání toho, co je opravdu důležité.

Diabetes mám 16 let. Dlouho mi trvalo, než jsem s ním přestala bojovat. Bojem se nad nemocí nedá vyhrát. Díky raw food jsem mnohé pochopila. Ale více jsem pochopila až když jsem uvolnila svou touhu vyhrát a dokázat sobě i okolí, že to stravou přemůžu. Jenže tak jednoduché to není. O duchovnu se hodně mluví a píše. Také se hodně mluví a píše, že každá nemoc je vyléčitelná, pokud se chceme vyléčit. Jenže člověk pak má často pocit, že on sám si může za svou nemoc. Protože dokonalí lidé jsou přece zdraví. Dlouho mi trvalo, než jsem zjistila, že nejlepší pro mne bude všechno, co mě v životě potkalo jednoduše přijmout. Nejsem špatná, protože mám cukrovku. To jen neustálá touha po dokonalosti je příčinou, že se stále z něčeho obviňujeme a hledáme na sobě nedostatky, místo abychom oceňovali své klady. Neumíme se chválit a milovat se i se svými chybami.

Před 7 měsíci jsem měla vážný úraz, který provázely komplikace, jejichž následky ještě stále řeším. Prošla jsem si hodně silnou a chvílemi velmi těžkou zkouškou sebepoznání a uvědomění si toho, co všechno jsem schopná vydržet. Učila jsem se žít s bolestí, která nikdy nepřestávala a která byla téměř na hranici únosnosti. Učila jsem se říkat si o pomoc, což byla lekce jako hrom. Poznala jsem, že jsou chvíle, kdy je člověku všechno jedno, protože chce jen přežít. Byla jsem vděčná za analgetika, i když jsem jimi do té doby téměř opovrhovala, protože bez nich bych byla v těžkých depresích. Bolest může ochromit tak, že skoro nechcete být.

Pochopila jsem, že největší štěstí v životě je mít kolem sebe blízké lidi, kteří Vám dokážou pomoci i ve velmi těžkých chvílích a povzbudí Vás, když to nejvíce potřebujete. Partnera, který Vás osprchuje, když to sama nezvládnete a zvedne Vás, když sama nedokážete vstát. A dělá to tak dlouho, dokud to sama nezvládnete. Netušila jsem, že takovou lekci potřebuju. Ale jsem za ni moc vděčná. Doufám, že jsem ji zvládla.

Radmila Zrůstková

To jsou opravdu zásadní okamžiky v životě. Někdo potřebuje to, někdo může se změnami koketovat sám od sebe. Máme zimní období, sice jaro za dveřmi, ale stejně… Řekněme, že někdo chce s vitariánstvím začít právě teď, v tom nejstudenějším období, kdy k dispozici těch skutečně kvalitních živých potravin není tolik, takže… kudy na to? Čím začít?

Víte, já už teď opravdu nikomu neradím, jak má začít s čímkoli. Každý má svou cestu a nikdo jiný nemůže být na tu cestu větší odborník než ten člověk sám. Sama jsem poznala, že i když jsem několik zim zvládla bez vařené potravy, tak nyní už mi to nevyhovuje. Svému tělu dopřávám zdravé potraviny, ale také si užívám život. Už mě netrápí, kolik z mého jídelníčku tvoří nebo netvoří raw food. K jídlu se vážou i vzpomínky, není to jen potrava pro buňky, ale člověk je celistvá bytost, která má city, pocity, emoce, vzpomínky, prožívá vztahy a chce být šťastný. Na život neexistuje jednoduchý návod platný pro všechny.

To je určitě pravda a souhlasím. Děkuji za rozhovor, a především přeji hodně zdraví, sil, lásky a regeneraci.


Komentáře ke článku


( Celý článek | Autor: Renata Petříčková)